TVRZ

Toužím zbořit hradby Tvé zatvrzelosti. Neprodlévej na místě, obehnán těsně přiléhajícími vysokými stěnami vlastního přesvědčení. Chci Tě vyvést ven. Uvnitř vlastní zatvrzelosti vidíš kolem sebe jen pozlacenou nádheru, obklopuje Tě falešný obraz dokonalosti. Ač máš pocit, že skvěle vidíš, žiješ v zaslepenosti. Ač máš pocit, že slyšíš a všemu rozumíš, žiješ mimo realitu a slyšíš jen sám sebe. Pravda, nemá šanci dolehnout ke Tvým uším, natož ke Tvému srdci. Místo, na kterém stojíš, je sice vyvýšené, přesto nevidíš, ba ani nedokážeš pochopit, do jaké propasti ses dostal.

Je to pýcha, která staví hradby a činí Tě zatvrzelého. Vzdaluje Tě od lidí i ode mě samotného. Od mé svaté přítomnosti a hřejivé lásky, zářivé svatosti, nekonečné moudrosti a skutečné pravdy. Žiješ ve tmě, ve lži, v hříchu, obestaven vlastní modlou.

Toužím Tě dostat zpátky do své blízkosti. Zachránit Tě od smrti, lži i samoty. Dovol mému Duchu Tě zachránit, usvědčit, rozmetat pochybnou identitu postavenou na lži a klamu. Boží Duch je občerstvující jako svěží vánek, osvobozující jako nádech pravé svobody a jeho majestátní síla je nade vše povznášející. Přizývej i druhé, kterým důvěřuješ k reflexi sebe samotného, denně se navzájem povzbuzujte. Neboj se přiznat si vlastní pýchu, slepotu i to, že nemáš a nemusíš mít vždycky pravdu. Nauč se beze studu používat omluvu.

Prohlédni do mého světla otevřenýma očima, naslouchej mému slovu otevřeným srdcem, poznávej pravdu a pravda Tě vysvobodí. Vítězně vykročíš z nedobytné tvrze vlastních přesvědčení.

ŽALM 116,7-9

IZAJÁŠ 42,18-19

JAN 8.31-32

K DALŠÍMU ČTENÍ: ŽIDŮM 3,12-15