VANA HOŘKOSTI

Vím, jak bolí zrada, křivda i hřích a dokážu porozumět pocitům, které při nich zažíváš. Není to jen o zklamání. Jako přílivová vlna v Tobě roste hořkost vůči tomu, kdo Ti ublížil nebo Tě zranil. Hořkost s sebou nese osamocení, podráždění i chuť na pomstu.

Zatímco si o samotě napouštíš vanu z hořkosti, která z Tebe proudí a Tvé myšlenky těkají od různých scénářů, jak se k celé věci postavíš, co řekneš a jak uděláš - mám pro Tebe jiný plán. Odpusť dřív, než se v ní budeš až po uši koupat. Vždyť nejvíce tak škodíš sám sobě. Odpusť křivdu dřív, než hořkost zalepí Tvé srdce i oči, zatmí úsudek, umlčí můj hlas... nebudeš to Ty, kdo jedná, ale Tvá hořkost. Nenech se hnát touhou po odplatě a lidské spravedlnosti. Pochop, že jsi to Ty, kdo potřebuje dát odpuštění.

Nečekej proto na omluvu. Nauč se odpouštět dřív, než přijde omluva, i kdyby nepřišla nikdy. Odpouštěj kvůli sobě, protože ses tak rozhodl! Vím o tom své, vždyť i já jsem odpustil vojákům u kříže dřív, než pochopili svůj hřích. Zemřel jsem za Tebe a Tvé hříchy, ještě dříve, než jsi mě stihl poznat! Ani já nechci žít v hořkosti nad svým stvořením. Kéž je milosrdné odpouštění i Tvým životním rozhodnutím. Všechnu potřebnou lásku a sílu k tomu, vytáhnout špunt a odpustit dřív, než se utopíš v hořkosti máš u mě k dispozici, v každý čas.

Tvůj Ježíš

LUKÁŠ 23,33-34

IZAJÁŠ 43,25

K DALŠÍMU ČTENÍ: SKUTKY 7,54-60