ZKRÁTKA TAŤKA

V mé blízkosti se nemusíš cítit provinile. Přikryl jsem Tvé hříchy svou láskou.

Každý Tvůj útěk, laciná zkratka, pyšná zaslepenost i sobecké rozhodnutí mě hluboce bolí. Se slzami v očích hledím na Tebe, když ode mě odcházíš s touhou se mi ztratit z očí. Splynout do davu světa, žít v rytmu své doby, pod nadvládou svého chtění.

Jako k dětem laskavý otec, jsem laskavý i já nad těmi, kdo mě ctí. Kdykoliv se na své cestě obrátíš ke mně, najdeš mě! Skrze pokání vede cesta zpátky do otevřené náruče. Jdu Ti vstříc. Bez bolestných výčitek a zbytečných otázek. Mé milosrdenství neodešlo, můj soucit nevyprchal, má trpělivost se neztratila.

Brzy pochopíš, že nejlepší je ode mě neodcházet, uvědomíš si, jak úžasné je, být blízko a držet se. Sloužit jako syn v otcově blízkosti totiž není trest, ale milost. Jsi tak blízko laskavých dlaní, které milují a chrání, učí a povolávají, pozvedají, povzbuzují a oceňují ale i odpouští a vysvobozují.

Má náruč je něžná a shovívavá. Otevřená pro Tebe i pro každého, kdo se ke mně uchýlí – protože právě ti budou v den, který připravuji, mým zvláštním pokladem a já k nim budu laskavý, jako je laskavý otec k synovi, který mu slouží.

PŘÍSLOVÍ 10,12

MALACHÁŠ 3,17

LÁKÁŠ 15,20

K DALŠÍMU ČTENÍ: ŽALM 103,8-22